Sebehodnocení na konci roku – konkrétní nápady z naší školy

Začátky v sebehodnocení

S uzavřením škol v době coronaviru přišlo do českého školství mnoho výzev a jednou z nich bylo průběžné hodnocení a hodnocení na konci školního roku.

Na naší škole Zš Strossmayerovo náměstí jsme se hned na počátku uzavření škol dohodli, že domácí práci nebudeme hodnotit známkou a žákům na místo známky poskytneme individuální zpětnou vazbu. Z našeho pohledu žáci na domácí práci nebyli předem systematicky připravování a jejich výkony z doby domácí přípravy jsou podmíněny rodinnou situací. 

Vzhledem k tomu, že žáci nemohou ovlivnit své rodinné prostředí, ať už z hlediska technického vybavení, časových možností rodičů nebo celkového rodinného rozpoložení a přístupu ke škole, jsme dospěli k závěru, že hodnocení domácího výkonu je do jisté míry neadekvátní. Obsahuje mnoho proměnných, které jsou mimo žákův vliv a potenciálně může přispět k dalšímu prohloubení sociálních rozdílů. 

Omezení známkování však neznamená konec hodnocení a zpětné vazby. Na naší základní škole jsme cítili potřebu reflektovat individuální práci žáků a zakotvit formativní hodnocení do vlastního klasifikačního řádu. Proto jsme na začátku druhého pololetí vytvořili v našem pedagogickém sboru pracovní skupinu “Revize klasifikačního řádu”. Ve skupině postupně procházíme současný klasifikační řád a snažíme se ho revidovat. Naším cílem je vytvořit srozumitelný, ale hlavně praktický dokument (nebo alespoň jeho část), který začne posouvat hodnocení na naší škole do formativní roviny.

Začali jsme tvorbou obecných kritérií hodnocení, která by se dala aplikovat skrze všechny ročníky a vyučovací předměty. Rozhodli jsme se, že jako inspiraci pro taková kritéria si vezmeme klíčové kompetence v základním vzdělávání. Nepoužili jsme všechny klíčové kompetence, ale pouze ty, které nám přišly, že se přímo týkají zpětné vazby a každodenní školní práce. Vytvořili jsme si vlastní obecné kategorie a ke každé kategorii jsme přiřadili 3 cíle psané z pohledu žáka.

Obecné kategorie a jejich cíle:

Práce s informacemi

• vyhledá a vhodně používá informace důležité pro řešení daného problému
• propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí
• dokáže upřesnit, upravit či změnit svůj názor či postoj na základě zpracování nových informací 

Komunikace

• aktivně naslouchá, respektuje názor ostatních
• vyjadřuje se souvisle a smysluplně 
• reaguje na promluvy druhých (respektuje pravidla komunikace)

Spolupráce

• účinně využívá svých schopností při práci ve skupině
• přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů (při společné práci) 

Metody a strategie učení

• využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie 
• promyslí a naplánuje způsob řešení problémů
• v případě potřeby naplánuje využití jiných strategií – efektivně pracuje s chybou

Sebereflexe

• odlišuje hodnocení svých činů od hodnocení sebe jako osoby 
• poznává smysl a cíl učení
• posoudí vlastní pokrok, hledá cesty rozvoje a učení se z chyb

Na základě těchto obecných kritérií hodnocení jsme vytvořili sebehodnotící dotazník. V současnosti dotazník teprve zavádíme, jeho podoba se bude dále upravovat. V ideálním případě by měl každý žák dotazník vyplnit dvakrát ročně (v prvním a třetím čtvrtletí) a poté své výsledky diskutovat s třídním učitelem, který by pokládal rozvíjející otázky a doplňoval žákův pohled svojí vlastní zkušeností. Díky tomu, že dotazník proběhne dvakrát ročně, může učitel sledovat i žákův individuální posun.

Níže vidíte otázky, které dotazník v současnosti (červen 2020) obsahuje, Žáci odpovídají na desetistupňové škále, kde 1 znamená úplné nezvládnutí a  10 maximální zvládnutí dané dovednosti. Dotazník se jmenuje “Jak si vedu ve škole”. Zároveň je součástí několik otevřených otázek, kterými částečně ověřujeme zadané odpovědi a zkoumáme celkové porozumění dotazníku.

Jak si vedu ve škole

OBJEVUJI, ZJIŠŤUJI, PRACUJI

• V různých úkolech jsem dokázal/a samostatně vyhledávat informace, které jsem potřeboval/a ke splnění úkolu.
• Napiš, kdy naposledy se ti v hlavě spojily různé informace a zažil/a jsi „aha“ moment. (otevřená otázka)
• Díky novým informacím z různých předmětů jsem na některé věci kolem sebe upravil nebo změnil názor.
• Na jaké věci jsi díky novým informacím upravil/a nebo změnil/a názor. (otevřená otázka)

POSLOUCHÁM, VNÍMÁM, VYSVĚTLUJI

• Když si povídám s rodiči, sourozenci nebo kamarády a spolužáky ve třídě, snažím se vnímat a pochopit, co mi chtějí říct, a respektuji jejich názory.
• Když druhým vysvětluji svůj nápad nebo říkám nějaké informace, mluvím plynule a srozumitelně.
• Dokážu pozorně poslouchat ostatní a pokládat jim související otázky.
• Napiš, v jaké situaci jsi naposledy někoho opravdu pozorně poslouchal/a. (otevřená otázka)

SPOLUPRACUJI A POMÁHÁM

• Vnímám, že pro splnění některých úkolů a prací by bylo dobré spolupracovat se svými kamarády a spolužáky.
• Při práci ve skupině se svými kamarády a spolužáky aktivně přispívám ke splnění zadané práce a úkolu.
• Vytvářím a udržuji dobré vztahy se svými spolužáky. Dělám pro to konkrétní kroky.
• Co děláš pro to, abys udržoval/a a vytvářel/a dobré vztahy se spolužáky. (otevřená otázka)

VÍM, JAK SE UČIT A ZLEPŠOVAT SE

• Vím, jak se efektivně a dobře učit. Vím, co mi vyhovuje, pomáhá a co zlepšuje mé soustředění.
• Napiš, co Ti pomáhá se soustředit na obtížný úkol. (otevřená otázka)
• Než začnu plnit úkoly, dopředu promýšlím, jak budu postupovat. Plánuji svůj postup a zvažuji různé varianty.
• Dokážu odhalit chyby ve své práci. Zjišťuji, proč jsem chybu udělal a hledám cesty, jak se vyhnout opakování stejné chyby příště.

PŘEMÝŠLÍM O SOBĚ A SVÉ PRÁCI

• Vím, co se učím a přemýšlím, proč se to učím, a co mě zajímá.
• Dokážu říct, v čem jsem se zlepšil/a, proč a díky čemu.
• Napiš 1. V čem jsi se zlepšil/a v době coronaviru 2. Díky čemu jsi se v tom zlepšil/a (otevřená otázka)
• Dokážu zhodnotit výsledek své práce, co se mi povedlo, co ne a proč.
• Umím odlišit, když lidé kolem mě hodnotí výsledky mé práce a když hodnotí mě samotného jako osobnost.

Sebehodnocení v konkrétním předmětu

Sebehodnocení se snažíme zahrnout i do jednotlivých předmětů. Ve vyučovacích předmětech jsme vycházeli ze školního vzdělávacího programu, kde máme rozpracované vzdělávací výstupy pro jednotlivé ročníky. Jako příklad uvádím předmět anglický jazyk a výstupy osmého ročníku, které jsem zpracoval do dotazníku sebehodnocení. Žáci odpovídají opět na desetistupňové škále.

Jak si vedu v angličtině

• Rozumím učiteli nebo poslechu v učebnici, pokud se mluví o něčem, co znám.
• Dokážu vytvořit otázku v minulém čase. (Např. Co jsi včera dělal?)
• Dokážu vytvořit otázku v přítomném čase. (Např. Hraješ často Fortnite?)
• Dokážu říct několik vět o své rodině, kamarádech, a volném čase.
• Dokážu napsat krátký příběh ze svého života. (např. Co jsem dělal o prázdninách – 50 slov, minulý čas)
• I když ve složitém anglickém textu nerozumím každému slovu, dokážu pochopit hlavní významu textu.
• K orientaci ve složitém textu využívám i “nápovědy” jako jsou obrázky, klíčová slova a celkový kontext.
• Dokážu v angličtině  vyplnit formulář s osobními údaji (name, address, phone number, country…)
• Rozumím psanému zadání v angličtině. (např. Write down a story about your favourite place in your house. You must write 50 words. You must use present simple)

V literatuře o formativním hodnocení se někdy objevuje rozdělení formativního hodnocení na 3 části: zpětná vazba od učitele, vrstevnické hodnocení a sebehodnocení. Na naší škole jsme se rozhodli nejprve ponořit do sebehodnocení. Není tak časově náročné jako sledování individuálního posunu učitelem a zároveň nepotřebuje tolik přípravy a budování dalších měkkých dovedností žáků  jako vrstevnické hodnocení.

Stejný postup bych z těchto důvodů doporučil také ostatním školám, které by se chtěly začít formativním hodnocením hlouběji zabývat. Do budoucna bychom chtěli sebehodnocení přikládat k oficiálnímu vysvědčení, na panelu hodnocení jsem se dozvěděl, že tento model je v zahraničí zcela běžný.